Je tomu pár let nazpět, kdy jsem byla hospitalizována na deset dní ve FN na Bulovce.
Život se zastaví, to co bylo důležité najednou nabývá jiných kontur a v nemocničních pokojích převládá ticho …
Po týdnu se za mnou zastavila na návštěvu spolužačka z konzervatoře, kytaristka.
Na místě jsem ji přemluvila ať nám zahraje skladbu Fantasia X od španělského skladatele Alonsa Mudarry. Začala hrát a celá atmosféra v pokoji se změnila. Vším prostoupila hudba a všichni v pokoji se zaposlouchali. Po chvíli přicházely sestry a další pacienti a poslouchali. Po chvíli mě přemluvili ať jim také zazpívám a tak jsme spolu s kytaristkou hráli a hudba se nesla nemocniční pokojem a její dozvuky otevřenými dveřmi do chodby a dál. Byla to hudba do bílého ticha…
Uzdravila jsem se a byla propuštěna. V loňském roce jsem vzpomněla na tento hluboký zážitek a vzala tentokráte kolegu, kytaristu a šli jsme na Štědrý den odpoledne hrát do FN Na Vinohradech do Léčebny dlouhodobě nemocných. Hráli a zpívali jsme koledy lidem, které stáří a nemoc upoutala na lůžko a byli nuceni i v tento den zůstat v nemocničním zařízení, odkud se již mnozí domů vůbec nevrátí.
V každém pokoji jsme se zastavili, povídali si s nemocnými a hráli jim koledy, mnohdy na přání. Účinek byl fantastický. Podařilo se nám nadchnout, dojmout ale hlavně potěšit spoustu lidí. Přinesli jsme jim, naprosto nečekaně, Tóny do bílého ticha.
Prosíme Vás podpořte toto naše konání.
Přesvědčila jsem se o tom, jak mocný má živá hudba vliv na lidi v nemocničních zařízeních. Nejen hudba samotná ale i přítomnost hudebníků má pozitivní vliv na nemocné. Dává jim rozptýlení a možnost odpoutat se od tíživé reality. Muzikanti, kteří nemocným nejen zahrají ale také poví pár slov o hudbě a zážitcích ze svého koncertního vystupování má úžasný účinek.
Pomozte nám rozeznít Tóny do bílého ticha …